Cesta s cílem

Svoboda se obecně chápe jako právo, či jako celá řada práv – právo projevu, pohybu, vyznání – zakotvených zákonem či ústavou.

Svobodu chápu jako možnost alternativ. Jestliže mám alternativu horší k mé výchozí situaci a nebo předpokládá-li pohyb k stejné alternativě velké úsilí či oběti, zůstávají lidé závislí na existujícím uspořádání tím pádem jsou vystaveni všem druhům omezování, vykořisťování a urážení.

Nedávný průzkum uveřejněný v Parlamentních listech (ČR) prokázal, že 55 procent Čechů se bojí říci svůj názor. Proč? Aby nepřišli o své postavení, zaměstnání, či jiné hmotné výhody, které potřebují pro svůj život.

55 procent Čechů se tedy bojí ztratit výchozí situaci, protože se domnívají, že k ní alternativa bude horší a nebo k pohybu k rovné (stejné) alternativě budou muset vynaložit veliké úsilí či oběti.

Průzkumy tedy jasně dokazují, že nežijeme ve svobodné zemi, respektive se necítíme být svobodni.

Není čemu se divit. V současném spotřebitelském systému, pevně stojícím na pilířích VZÁCNOSTI, OMEZENOSTI a PENĚZÍCH je přeci jasné, že se tak lidé budou cítit i přes svobody napsané v zákonech

Jak by se lidé cítili v systému Tvořivé společnosti vybudovaném na Osmi osnovách? Cítili by se skutečně svobodně Protože není vybudovaný na pilířích otroctví ale života!

Chci být skutečně svobodný, proto podporuji Tvořivou společnost. Projekt pro lidi. Chci mít alternativy bez obětí a úpadků.