Cesta s cílem

V dnešní době se často setkáváme s alarmujícími statistikami, které poukazují na to, že mladá populace trpí stále častěji různými psychickými problémy, jako jsou deprese, úzkosti nebo syndrom vyhoření. Psychologické poruchy se staly tak běžným tématem, že je slyšíme prakticky na každém kroku, ať už z médií, nebo v rámci veřejných debat. Tento fenomén je bezpochyby vážným společenským problémem, ale pokud se na situaci podíváme z pohledu ekonoma, nabízí zcela jinou perspektivu – totiž ekonomické příležitosti.

Začněme tím, že růst počtu psychických onemocnění přináší enormní příležitosti pro řadu sektorů. První na řadě jsou poskytovatelé zdravotních služeb, kteří budou nuceni rozšířit své programy zaměřené na prevenci a léčbu psychických onemocnění. Kromě toho se do řešení této krize nepochybně zapojí i neziskový sektor, který bude muset vyvinout efektivní programy prevence těchto nemocí. I tento sektor bude potřebovat více finančních prostředků, pracovníků a zdrojů, což pro něj znamená obrovské ekonomické příležitosti. Rozšíření kapacit neziskových organizací povede k větší poptávce po odbornících, pracovních pozicích i po dalším zázemí. Nárůst poptávky po odbornících v této oblasti, jako jsou terapeuti, psychologové, psychiatři a kouči, vytváří nové pracovní příležitosti, což v konečném důsledku snižuje nezaměstnanost a zvyšuje příjem těch, kdo jsou v tomto oboru kvalifikovaní.

Navíc, nárůst poptávky po léčbě a prevenci psychických onemocnění vyvolá potřebu po širším spektru služeb a materiálního vybavení. Od kancelářských prostor a ordinací až po vybavení terapeutických center – vše bude muset být zajištěno. Firmy dodávající kancelářské vybavení, IT infrastrukturu, nábytek nebo dokonce základní kancelářské potřeby, jako jsou papíry a tužky, budou profitovat ze zvýšené poptávky. Nezapomínejme ani na farmaceutický průmysl, který bude intenzivně vyvíjet a distribuovat léky zaměřené na léčbu psychických onemocnění.

Rozšiřování stávajících firem a vznik nových podnikatelských subjektů v tomto odvětví přináší další přidanou hodnotu pro ekonomiku. Nové firmy budou potřebovat nejen zaměstnance, ale také prostory, vybavení a infrastrukturu. Každá nová pozice, každý nový podnikatelský subjekt generuje další spotřebu – od nákupů potřebných materiálů po růst spotřeby energie a dalších zdrojů. To vše roztáčí kola ekonomiky, podporuje růst HDP a zvyšuje celkovou prosperitu. Koneckonců, kapitalistická ekonomika se zakládá na neustálé spotřebě a růstu.

Z ekonomického pohledu tedy narůstající problémy s psychickým zdravím mladé generace přináší obrovský přínos. Každý, kdo je ochoten pracovat, má možnost se na tomto rostoucím trhu podílet, ať už jako odborník v oblasti zdraví, jako výrobce či dodavatel potřebného vybavení, nebo jako poskytovatel infrastruktury.

Proč nás to vlastně trápí?

Na druhou stranu si však musíme položit otázku, proč nám tento stav vadí. Odpověď je nasnadě – protože se to týká našich dětí. A i když z ekonomického hlediska je tento koloběh příležitostí a růstu zřejmý, mnozí z nás cítí, že něco není v pořádku. Vnímáme, že tento přístup, kdy se problémy řeší pouze tím, že se rozšiřují tržní příležitosti, ve skutečnosti neřeší podstatu problému. Pouze podporuje ekonomiku založenou na penězích a růstu spotřeby, zatímco hodnota lidského života a zdraví je odsunuta na druhou kolej.

Navíc se nabízí otázka, zda tyto psychické problémy nebyly uměle vytvořeny, právě proto, aby roztočily ekonomiku. Není to celé jen důsledek tlaku, který na nás a naše děti klade současný kapitalistický systém? Ve chvíli, kdy se z lidského neštěstí stává příležitost pro zisk, máme co do činění s hlubším systémovým problémem. Pokud skutečně chceme vyřešit otázku, jak zabránit tomu, aby děti netrpěly psychickými problémy, je nezbytné, abychom se na celou situaci podívali jinak. Musíme přehodnotit naše hodnoty a přestat neustále upřednostňovat ekonomický růst před skutečným blaho jednotlivců.

A pokud by nás tedy opravdu zajímalo blaho dětí, možná bychom si měli položit otázku – kdy konečně přestaneme podřizovat lidské zdraví zisku?

Přirozenost versus výchova: Mýtus, který brání pokroku

Při řešení komplexních problémů, jako jsou psychické problémy u mladé generace, často narážíme na starou otázku přirozenosti versus výchovy. Tato otázka, která se věčně vznáší ve veřejných debatách, rozděluje názory na to, zda je lidské chování, schopnosti a osobnost formována více genetickými faktory (přirozeností) nebo vnějšími vlivy, jako je prostředí, kultura a výchova. Ačkoli se zdá, že tato debata stále brání nalezení správného řešení, pravda je, že odpovědi už dávno existují. Není třeba se touto otázkou dále zdržovat – výzkumy jednoznačně ukazují, že prostředí, výchova a kultura mají zásadní vliv na formování našeho chování a vývoje.

Jedním z klíčových důkazů je holandský výzkum, který ukázal, že i když existují genetické predispozice k násilnému chování, tyto geny se neaktivují samy od sebe. K jejich aktivaci dochází v reakci na vnější podněty, jako je například tvrdá a šikanující výchova. Genetické predispozice tedy nejsou hlavním faktorem určujícím chování jedince – jejich vliv závisí na prostředí, které člověk zažívá. Dále studie na myších ukázala, že i když byly geneticky upraveny tak, aby neměly geny potřebné k učení, byly i přesto schopné se učit, pokud byly vystaveny podnětnému a stimulujícímu prostředí.

Tyto výzkumy jednoznačně dokazují, že prostředí, ve kterém vyrůstáme, a kultura, která nás obklopuje, mají zásadní vliv na to, jak se budeme v budoucnu projevovat. Výchova, podmínky a podněty, které dostáváme během života, hrají klíčovou roli a mají potenciál překonat i genetické predispozice. Debaty o přirozenosti versus výchově tedy jen odvádějí pozornost od toho, co je zjevné – pokud chceme efektivně řešit problémy, jako jsou psychické obtíže mladé generace, musíme se zaměřit na vytváření zdravého a podpůrného prostředí, které podpoří jejich rozvoj bez ohledu na genetické faktory.

Takto bychom mohli konečně začít efektivně řešit problémy namísto zbytečných diskusí, které nás jen zdržují.

Změna přístupu: Co je skutečně důležité?

Ve světle výše uvedených faktů je zřejmé, že pokračování v zajetém přístupu, který se zaměřuje především na ekonomický růst a tržní příležitosti, nikam nevede. Tento přístup sice roztáčí kola kapitalistické ekonomiky, ale pro zdraví našich dětí je neefektivní, ba dokonce škodlivý. Přínos z řešení psychických nemocí, který jsme rozebírali v předchozích odstavcích, zůstává pouze v rovině ekonomických zájmů a zisku, zatímco skutečná příčina problému – prostředí, kultura a výchova – zůstává nepovšimnuta.

Je zcela jasné, že psychické problémy mladé generace nejsou výsledkem genetické nevyhnutelnosti, ale spíše důsledkem prostředí, které jsme vytvořili, kultury, kterou propagujeme, a výchovy, kterou jsme si zvolili. Pokud chceme skutečně zlepšit psychické zdraví našich dětí, musíme přehodnotit způsob, jakým žijeme a jakým vedeme naše děti.

Závěr: Co naše děti skutečně potřebují

A zde se dostávám k závěru. Uvědomuji si, že pro to, aby naše děti byly zdravé, potřebují mnohem víc než jen systém řízený penězi. Potřebují láskyplnou výchovu, pozitivní vzory ve společnosti a především se musí cítit jako platní a oceňovaní členové naší společnosti. Potřebují prostředí, které podporuje jejich pozitivní rozvoj, jejich emocionální a duševní pohodu. Bohužel, kamkoli se podívám, vidím a vnímám, že skutečný význam těchto hodnot jsme podřídili spotřebitelské ekonomice a opravdový smysl už neznáme.

Je to, jako bychom měli před očima akvárko, ve kterém létají peníze, a vždy se na problémy díváme skrze toto akvárium, které nám brání pochopit skutečný význam a smysl pojmů, které jsem právě zmínil.

Musíme se všichni snažit toto akvárium sundat, abychom mohli konečně vidět svět bez zkreslené optiky peněz. A já stále věřím, že právě Osm osnov Tvořivé společnosti nám může pomoci se na věci dívat bez tohoto akvária a nasměrovat nás k opravdové změně.