Cesta s cílem

Příběh je smyšlený, jakákoliv podobnost s jmény či skutky je zcela náhodná!!!

Za patnáctiletou dcerou mé kamarádky přišel spolužák s nabídkou. Oznámil ji, že by rád vlastnil fotografii jejích intimních partií a Lucka mu vyhověla.  

Martina nám vyprávěla o okamžiku, kdy byla zcela překvapena, když se její dcera během večeře pochlubila novými hodinkami od Apple, na které si sama vydělala. Když jsme se zeptali: „Jak?“, odpověděla klidně: „Marek mi za fotku mé buchty nabídl slušné peníze, a když někdo platí za takovou banalitu, proč toho nevyužít? Ale mami neboj, na té fotce není můj obličej.“

Maminka Lucky zalapala po dechu, s těžkým nádechem vyšla na balkón a zapálila si cigaretu s přáním rychlého zklidnění.

Po dvou hodinách situaci s dcerou rozebírala a opět skončila u cigarety. Tu noc jich vytáhla ještě hodně. Dcera si totiž vůbec neuvědomovala, že by se zachovala nemorálně. Neuvědomovala si ani případné nebezpečí plynoucí ze zneužití fotografií, prostě své jednání vnímala jako správné.

Lucka, studující prvním ročníkem na obchodní akademii, vše vysvětlila takto.

Mami, Martin za mnou před týdnem přišel a řekl mi, že se mu líbím, ale uvědomuje si, že s ním chodit nechci. Nic méně on by rád uspokojil svou potřebu alespoň pohledem na moji buchtu.

Vidím to tak, že Martin ke mně přišel s obchodní nabídkou, ve které vystupoval jako spotřebitel se záměrem maximalizovat svůj spotřebitelský užitek. Předložil jasnou poptávku, na kterou jako já poskytovatel služby, jsem se rozhodla zareagovat kladně. Jelikož jsem byla na straně výrobce, i já jsem chtěla maximalizovat svůj užitek v podobě zisku a navrhla jsem sumu šest tisíc korun. Nakonec jsme oba dospěli k rovnovážné částce, a to přesně tři tisíce. Právě tolik mi chybělo k zakoupení mých vytoužených hodinek.

Dodám, že oba dva jsme obchod uzavřeli dobrovolně a dle obchodních pravidel, nevidím na tom nic špatného. Naopak, společně jsme maximalizovali svůj prospěch, já v podobě zisku a Martin v podobě uspokojení. Oba dva jsme se zachovali podle pravidel trhu, tak mi prosím nemluv o morálce. Naopak bys nás měla pochválit, a to zejména za naši odpovědnost a šikovnost. Oba dva projevujeme předpoklady, že v budoucnu budeme úspěšní.  

A maminka Lucky pochopila, že je těžké vychovávat dítě k morálce, když žijeme ve světě založeném na egoismu, který nás vzájemně rozděluje a penězích které musíme vydělávat, abychom si mohli cokoliv koupit…

Vytvořili jsme svět, ve kterém na prvním místě není člověk, ale hodnota zboží a služeb. Vytvořili jsme něco, co z nás dělá zvířata jednající pouze v instinktivní rovině vydělat a přežít.

Ale máme volbu, dál v tom pokračovat nemusíme. Stačí přejít na nový ekonomický systém Tvořivé společnosti, který svým nastavením hodnotu lidského života staví na první místo ve společnosti. Takové nastavení je jediné a správné a vytváří podmínky pro obnovu morálky a čestnosti ve společnosti.