Nad hlavou se mlčky vznáší hvězdné nebe, jehož tiché třpytivé světlo odráží se od hladiny klidného jezera. Zpěv cvrčků prolíná noční vzduch a ve vzdálenosti se ozývá skromné žbluňkání potůčku. Taková byla noc ve vesničce Nazdárek, kde se dění točilo kolem obvyklých událostí a běžných lidí.
Ve stáji usedl starý Pavel na trámu a zamyšleně pozoroval, jak se zvěřinka opatrně plíží k nádobě s vodou. Jeho mysl byla plná myšlenek, které jako ptáci kroužily kolem jednoho tématu. Oči mu spočinuly na vzdálené hřebenové linii, kde se začínaly rýsovat první svitky svítání.
„Lidé by měli mít obecnou představu o fungování světa, ale nikoliv zas tak velkou, pokud mají být hodnými a šťastnými členy společnosti,“ pomyslel si Pavel, zatímco pohlížel na hvězdnou oblohu. Byl to muž s hlubokými myšlenkami a jednoduchým srdcem, kterému bylo nejbližší právě prostředí, které jej obklopovalo.
Dlouho se zaposlouchával do ticha, než se rozhodl zformulovat další myšlenku, která se mu honila hlavou. „Páteří společnosti nejsou filozofové, nýbrž domáčí kutilové,“ promluvil tiše sám k sobě, jakoby chtěl tuto pravdu vtisknout do svého podvědomí.
Veselé kvákání žab z nedalekého rybníka narušilo jeho rozjímání a přivedlo ho zpět k současnosti. „A proto ti, kteří obecnou představu získají, vidí všude kolem sebe paradoxy.“ Pavel věděl, že to, co se někdy zdá být jasnou pravdou, může ve skutečnosti ukázat jiný obraz, jakmile se na to podíváte z jiné perspektivy.
Ranní slunce pomalu vzlínalo nad obzorem, rozptylujíc první stíny noci. Pavel se pomalu zvedl a vydal se ke svému domu, kde ho čekalo mnoho prací. Cestou si však neodpustil úsměv, protože věděl, že jeho práce, ať už zdánlivě malá či obyčejná, má svůj význam v tomto velkém kaleidoskopu lidské společnosti.
„Dnešní lidé kudy chodí, tudy nadávají na svět,“ pokračovala jeho myšlenka, když procházel kolem domu „Všude samá korupce, nebezpečí a úpadek morálky. Vždyť se na to podívejte, všem jde jen o peníze a moc!“
Pavel usedl za stůl „Proč lidé neřeší příčinu všech problémů, kterou jsou bezpochyby moc a peníze?“
Z kapsy vyndal krabičku cigaret, jednu zapálil a silně potáhl. Stejně jako dým z jeho úst, se v hlavě objevila další myšlenka „Protože zlo se vydává za dobro. Moc nahradit odpovědností a namísto chudoby dát bohatství“
Ale to každý zavrhne a tak se káča točí až upadne.
Pod hvězdným nebem tichým, kde voda klidně hladí břeh, starý Pavel sedí s myšlenkou záhadnou, v očích mu záblesk světelných paprsků jde.
„Příčina problémů, moc a peníze,“ hlas jeho zní v nočním tichu, ale každý to odmítne, a káča se točí, dokud neupadne.
Jen Pavel s úsměvem pokračuje, práce svá má význam, chápe, světlo poznání stále září, když skryté paradoxy v něm probouzí
Řešení všeho je ve formátu Tvořivé společnosti – abych nezapomněl 🙂
Mám rada hviezdy nad hlavou, svietiaci mesiac... ...
Súhlasím.Tento autor si tak protirečí... ...
..." Pavel věděl, že to, co se někdy zdá... ...
Tak ak sa realita javí rôzne z rôznych pozícii... ...
Bez spolehlivého Vodcu polečnost nedosáhne nic... ...
Celá debata | RSS tejto debaty