Chlapi, nedělejte to
Venku je krásně a já si zrovna jdu s „hambáčem“ v ruce po rušné ulici. Naproti mně houpavou chůzí jde mladá slečna v krátké sukni. Pokaždé, když udělá krok, zavlní se v bocích a okraj látky povyjede výš, přičemž odhalí kousek pevného dívčího stehna. Ukousnu kus housky s masem a dívčina v ten moment projde kolem mě. V hlavě mi bleskne myšlenka, že to by teda bylo, kdyby bylo. Plížím se dál do zaměstnání a před budovou zahlédnu jinou dívčinu, rovněž v krátké sukénce, jak stoupá po schodech a vchází do dveří. Nositelka kulatého zadečku, jak jsem si ji pojmenoval, vchází do vstupní haly a mizí někde v labyrintu kanceláří. Zajímalo by mě, jestli bych na to ještě měl. Dostat takovou mladou holku. Přeci jen mi je čtyřicet let. Dřív jsem sportoval, měl jsem vypracovanou figuru, teď mám jen vzpomínky a bolavé klouby. Chlapi v mém věku jsou na tom o mnohem lépe, po fyzické stránce, než jsem já. Proč jsem jen tak v mládí blbnu a tak si tu svou schránku zničil.
Sednu si za stůl a přichází další člověk. Je to dívka, devatenáct let. Letmo oděná, prsa tak čtyřky a samozřejmě bez podprsenky. Sedne si na židli, úsměvem naivní mladé slečny, která chce být středem pozornosti, se zakření a předloží potřebné papíry k vyřízení její věci.
„A já Vás znám“ vy jste k nám chodil do školy. „To je pravda“ odpovím a v hlavě mi projede úmysl, jak to udělat, abych se nenápadně podíval do jejího výstřihu.
Víte, jsem ženatý, mám dvě děti, neměl bych takhle smýšlet, ale pravda je, že podobné myšlenky v hlavě mám. Někdy jsou v útlumu a nevěnuji jim pozornost. A někdy jsou naopak hodně aktivní a nevěnovat jim pozornost, dává hodně práce. A s přibývajícím věkem………. . No zajímalo by mě, jestli bych takovou kočku ještě sbalil… . Pracuji, dívka se mě snaží rozmluvit. Ta je teda naivní. Proběhne další vzpomínka, jak jsem v minulosti tuhle naivitu u žen cítil, stačilo ji jen dát to, co chtěla. Jedna chtěla slyšet, že je hezká, druhá že šikovná a třetí, že …. Prostě každá něco chtěla a já jim to dal a pak ony mi to vrátily. Směnný obchod. Vlastně jsme oba vstupovali do těchto krátkých výměnných vztahů, protože jsme něco chtěli a navzájem jsme si to dali. A ta co seděla naproti mě si chtěla dokázat, že sbalí staršího chlapa. A čím víc se předváděla a letmo odhalovala své přednosti, já zarputileji koukal do těch nudných papírů a trápil jsem ji, protože jsem ji nedal tu pozornost, ten pohled, to co ona chtěla. A pak to přišlo. Kdyby jste třeba měl hlad, můžete dorazit do restaurace kde mám brigádu. A mě hned projel v hlavě scénář, jak ji vyzvedávám po pracovní době a když ji odvážím, krmím její mysl tím co právě ona chce a ona se mi zase odvděčí tím, že až zastavím na polní cestě, bude svolná … . A já si to pořádně užiju, ukážu ji, že takového ještě v životě neměla.
Takové myšlenky má v hlavě každý muž. A ten který říká, že je nemá, lže. A když půjdu ke zdroji, proč ve mně sílí podobné myšlenky, zjistím, že je to v období ve kterém s manželkou až tak „nejsme spolu“ jak by moje vědomí chtělo. A tady je kámen úrazu. Mé myšlenky by chtěly, chtěly by víc sexu se ženou, a když ho nedostanou, nevadí, najdou si jinou ženu, nevězí to přeci jen na té, se kterou jsme ve svazku.
A když už víme, že myšlenky v hlavě nejsme my, jak se v takové situaci zachováme? Jednoduše přeladíme rádio v hlavě. Přece ve flirtu není lásky, je tam pouze uspokojení našich Eg. Pokud jsme svobodní, jsme pány nad touhami, které nám nabízí myšlenky. A pokud svobodní od myšlenek nejsme, musíme si uvědomit, všechny následky plynoucí z případného odhalení nevěry. Je to zklamání partnera, dětí i okolí, jen proto, abychom uspokojili ego, které ani není naše. Je to totiž skryté tajemství. Myšlenky a touhy z nich plynoucí, nejsme my. Tudíž když tohle tajemství neznáme a neumíme s myšlenkami zacházet a myslíme si, že to co máme v hlavě jsme my skuteční, tak pak jsme otroky našich myšlenek a tuh. A pokud jsme otroky, tak nezapomínejme na morálku. Protože jinak jsme ničiteli lásky, toho citu, kterého jsme všichni naplněni a který můžeme dávat komukoliv na této planetě a měnit svět k lepšímu.
Až poznáme to, co je skryto, nebude před námi žádná překážka. Poznáme skrytou realitu a staneme se její součástí. A tuto viditelnou realitu přetvoříme tak abychom byli jen šťastni.
:))) +++++++ ZAUJIMAVE. Po akoby úprimnom,... ...
Celá debata | RSS tejto debaty